Tři, dva, jedna....SILVESTR!!! 3.9.2011
Běhající miminko nemohlo chybět na akci prezentované jako běžecká událost roku. Na Nike Run Prague reprezentoval Datloš. Až z dalekého Brna dorazil náš běžecký guru Váňa s kamarádem, z blízkého Podolí dorazil Alan. Juras se bohužel nemohl zúčastnit pro momentální indispozici a tímto mu přejeme brzké uzdravení. Během kamarádské konverzace před startem se Alan ukázal jako rozený diplomat, když naše kolegy z Moravy upozornil, že v Praze nemáme šaliny a pletl si Prígl s Práglem. Zkrátka čekání na start jsme trávili přátelským pošťuchováním a hlavně namáčením čepic, které nad rozpáleným asfaltem bezpečně usychaly do deseti minut. Blíží se start, několika tisícový dav nahlas odpočítává deset, devět…tři, dva, jedna. Načež naše skupinka nadšeně vykřikne: „Silvestr!!!“ A Vybíháme. Na prvním kilometru, zatímco většina borců kontroluje mezičas na stopkách, Váňa pragmaticky konstatuje: „Tak pade ze starovnýho je v prdeli.“ Shledávám, že se stále máme co učit. Kolem třetího kilometru se naše skupinka pomalu rozděluje, sice jsme se všichni shodli, že poběžíme na pohodu, ale člověku to nedá aby trošku nezrychlil, když před sebou vidí tolik nesportovních postav, které prostě musí předběhnout, aniž by slevil z nároku na označení svého tempa coby pohodového. K průběhu závodu nezbývá než dodat, že bylo opravdu horko, takže to byla docela náročná desítka. Naštěstí jsme to brali spíš jako společenskou událost, než honbu za osobáčky, takže jsme všichni ve zdraví dorazili do cíle.
Kolínská desítka? Na jistotu! 27.8.2011
BMko šíří svou slávu po všem možných závodech ve všech koutech republiky, jak by tedy mohlo chybět na závodě města, jehož pýchou se stalo? Kolínští atleti, kteří závod pořádali, mohli být spokojeni s hojnou účastí. Zdejší závod na deset kilometrů je vskutku rovinatý, „Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině…“, výjimečně 
. Jenže, abychom to neměli tak snadné, ten den, co se běželo, bylo zrovna příšerné dusno, resp. alespoň po dobu závodu, jen co jsem doběhla do cíle, tak se zatáhlo. Foukal sice vítr, což by za normálních okolností mohlo být osvěžující, jenže v tomhle případě se jednalo o docela silný protivítr, který nám na rychlosti nepřidal. Juras si brousil zuby na osobáček a nenechal se vyvést z míry Datlošem, který se rozhodl, že změní taktiku a poběží to „na jistotu“, místo obvyklého „na pohodu“. Bohužel se mu to moc nevyvedlo a doběhl za Jurasem cca o 2 minuty později, tedy v čase 48:45 minut. Juras sice Datloše předběhl, nicméně nejásal jako obvykle, byl to letos jeho nejhorší „desítkový“ čas, 46:12 minut prý nebyl důvod k „jurasovské“ radosti
. To Tríza se mohla radovat z osobáčku, byla to její druhá závodní desítka a zlepšila se o 1 minutu, celou trasu uběhla za 55:23 minut, oficiální čas byl sice 55:36, ale její hodinky říkají něco jiného
. Zklamaného Jurase rozveselila alespoň tombola, kde vyhrál sadu obalů na DVD.
LACHTAN, DATEL A SLON 18.8.2011
„Zítra nejspíš půjdu reprezentovat BM na Lachtanův memoriál, tak držte palce!“, sdělil nám Datel na BM diskuzi. Lachtanův memoriál, to je pražský závod na 6,5 km, který se běží v oboře Hvězda, takže hezky po lesních cestách. Zní to docela idylicky, jenže zrovna včera bylo poměrně letní počasí, na což jsme si už v létě odvykli. Teploty přes den se blížily ke „třicítce“ a navíc bylo příšerné dusno
. Ovšem ať to bylo počasím nebo něčím jiným, muselo to být značně náročné, neboť i Datel, který o každém závodu hovoří jako že byl „na pohodu“ na diskuzi napsal toto:
„Chovali někdy v oboře Hvězda slony? Nejspíš ne. Nicméně na Lachtanově memoriálu jsem pocity slona běžícího Hvězdou poznal na vlastní nohy. Není každej den posvícení, ale i tak jsem si relativně hezky zaběhal.“
Závod absolvoval společně se svým kamarádem a čestným členem BM Kolín – Alanem Beguivinem, který do cíle dorazil v čase 31:07 min. a tím Datloše po dlouhé době porazil, Datel zatroubil v cíli chobotem v čase 32:28 min. “Alanovi gratuluju, že mě zas po nějaký době porazil
,“dodal ještě Datel a zamával sloními plachťáky.
